Globální polohový systém (GPS)
Navigační odkazy
GPS je síť družic, které obíhají kolem Země po přesně určených drahách a vysílají dolů signály, které může zachytit kdokoli s GPS přijímačem. Tyto signály nesou časový kód a zeměpisné souřadnice, které uživateli umožní určit svou přesnou polohu, rychlost a čas kdekoli na zeměkouli.
Globální polohový systém provozuje ministerstvo obrany USA. Systém se opírá o 24 až 32 družic, které v „sestavě“ obíhají nad planetou na střední oběžné dráze. To znamená vzdálenost minimálně 20 000 kilometrů nad povrchem země, pod geostacionární oběžnou dráhou, kterou používají televizní, telekomunikační, internetové a meteorologické družice, které krouží nad zemí ve výšce zhruba 35 000 kilometrů.
Čím více má globální polohový systém družic, tím vyšší je přesnost obdržených dat. Pokud se jedna družice porouchá nebo začne vysílat chybné signály, vyruší je údaje od jiné družice v sestavě.
Globální polohový systém byl navržen v 60. letech na vrcholu studené války a určen byl hlavně k vojenskému a zpravodajskému využití. Ovšem když v roce 1983 Sověti sestřelili korejské osobní letadlo, které se odchýlilo do vzdušného prostoru SSSR, prezident USA Ronald Reagan nařídil, aby se civilní verze GPS uvolnila k civilnímu využití pro kohokoli. V současné době nestojí přístup k GPS nic, neplatí se předplatné ani servisní poplatky, ovšem k využití GPS je stále potřeba přijímač.
Dnes se GPS používá v desítkách přístrojů včetně letecké a lodní navigace, hledání tras pro řidiče, výroby map, výzkumu zemětřesení, klimatických studií i geocachingu (hledání skryté schránky v terénu).
Typický GPS přijímač má anténu naladěnou na frekvence vysílané družicemi. Tato anténa zachytí signál a pošle ho do přijímače – procesoru, který pak velmi přesně ukáže polohu a čas.